Skládáme se z energetických polí a jsme součástí nekonečného a neustále se měnícího energetického oceánu.
Kvantová fyzika a přístroje jako CT (počítačová tomografie), rentgen a lasery a elektrická energie otevřely mysl západního
člověka skutečnostem, o kterých naši předci neměli ani tušení. Energetické pole obklopující naše fyzické tělo je sice z jemnější, ale nikoliv slabší hmoty.
Fyzické tělo je součástí většího „těla“, které je známo jako lidské energetické pole (HEF) neboli aura. Jejím prostřednictvím
si vytváříme obraz o skutečnosti, včetně zdraví a nemoci. Naše těla jsou neustále omývána oceánem mikroorganizmů, které se navzájem ovlivňují. Pouhým okem nejsou viditelné, ale jsou pořád zde. Každým okamžikem na buněčné úrovni spoluvytváříme vlastní existenci.
Když se setkáme s nějakým člověkem, vyvolá v nás nějaký první dojem, který lze buď popsat jako dobrý, nebo špatný.
Říkáme, že to tak cítíme nebo že máme tušení. Někteří lidé jsou tyto pocity schopni vidět i jako světlo v konkrétních
barvách. Také děti často vidí aurická pole. Auru kolem sebe vyzařují i zvířata a rostliny.
Aura je jemná světelná záře obklopující člověka nebo věc. Všichni lidé, vlastně vše živé, dokonce i věci jsou prý obklopeni
aurou. Převládá názor, že ji lze vycítit ať už spontánně, nebo tréninkem. Schopnost vycítit auru je někdy spojována
s třetím okem (epifýzou) indického duchovního systému. Různí autoři spojují s barvami aury osobnostní rysy. Aura má své místo v ezoterické literatuře a východních medicínských směrech. V nedávné době i západní věda učinila krok k hlubšímu pochopení toho, co mystici a léčitelé věděli a používali po staletí. V Íránu se o auře mluví jako „farr“, což znamená „sláva“. Koncept aury je také významně zastoupen v indických náboženstvích. Podle ní se dá prý rozpoznat duševní a citové založení člověka.
Aura se také často považuje za vizuální měřítko zdravotního stavu fyzického těla. Silná aura značí pevné zdraví a zároveň jej pomáhá udržovat. Aura nás ochraňuje před energiemi, které se nacházejí všude kolem nás. Dle našeho názoru dává lotosový porod prostor tomu, aby se aura miminka uzavřela. Poté, co miminko opustí tělo matky a její auru, nastává další fáze v jeho vývoji, jež spočívá ve vytvoření vlastního aurického pole. Tento proces dozrává v dětství, kdy se z dítěte stává samostatná osobnost. V prvních letech života dítě očekává, že se bude pohybovat v blízkosti matky. Zdržuje se v jejím aurickém poli a čerpá z něj. Cítí se bezpečně, když je matka nablízku. Pokud je mu upřena přítomnost matky (její aury) na delší dobu, je to pro něj traumatizující a z důvodu zachování vnitřní integrity se stáhne do sebe. Je to, jako by matka vytvářela to nejlepší prostředí pro to, aby z dítěte vyrostl zdravý a silný jedinec. Clair Lotus Dayová, jasnovidka, která představila lotosový porod Spojeným státům, měla schopnost vidět v aurách díry, o kterých říkala, že byly způsobeny traumatem z odstřižení.
Placenta má velmi silnou auru. Součástí úplné placentární transfuze je i přenos aurické energie. Celý proces může zabrat dva až osm dnů a je považován za úplný, až se aurické pole děťátka uzavře. Navenek se to projeví odpadnutím šňůry u pupíku.
Shivam Rachana – Lotosový porod bez přestřižení pupečníku
Zdroj: www.facebook.com/pages/Lotosový-porod-bez-přestřižení-pupečníku
Zdroj obrázku: www.facebook.com/pages/Lotosový-porod-bez-přestřižení-pupečníku
